O tom, jak moc dobré album „Altered Realities“ od norských Sovereign je, jsem tu již psal. Když tedy byl oznámen jejich koncert v Praze, bylo to celkem jednoduché rozhodování. Tím spíš, že jsem vynechal minulý ročník místní deathmetalové přehlídky Tones of Decay, kde se také objevili. A jak praví i samotný plakát akce (doporučuji prohlédnout detailně), byli tam super. Koncert na Sedmičce tak byl mým prvním setkáním s nimi.
Sovereign křižují Evropu v rámci „The Corrosive Realities Europe Tour“, kde jim sekundují Ruun, norská kapela směřující ve svém death metalu k blacku ale i progresivnějším postupům. V rámci pražské zastávky tuto dvojici Norů doplnilo ještě jméno Wretched Blessing z Ameriky, které se rovněž pohybuje převážně v mezích death metalu, ale šlo v nich slyšet i sludgové momenty. Tato sestava dokázala na strahovský kopec přilákat pár lidí, ale k zaplněnému prostoru měla Sedmička daleko. No, tím lépe pro nás, kdo dorazili.
Hádám, že asi jako většina návštěvníků, i já jsem přišel vyloženě na Sovereign. O Wretched Blessing a Ruun jsem ještě před týdnem nikdy neslyšel. První na řadu přišli Wretched Blessing. Tvoří je pouze dvě osoby, jak jsem později pochopil, pravděpodobně pár – bubenice a zpěvačka RA a kytarista a zpěvák KV. Jak KV po odehrání pár písníček řekl, z domovského Chicaga přiletěli teprve před pár hodinami. Následně se omluvili za vše, co dělá současná administrativa Spojených států amerických a vůbec se mezi skladbami hodně politicky vyjadřovali, třeba na podporu Palestiny, a dokonce i k našim parlamentním volbám, což bylo nečekané a docela vtipné.
Wretched Blessing se zformovali teprve před dvěma lety a od té doby vydali tři EPčka. Jak už jsem výše naznačil, hrají primárně death metal, ale rytmika mi často přišla spíše do sludge metalu. Vypadalo to asi tak, že KV zpravidla začal hrát nějaký riff a do toho RA nasadila buď pomalejší, nebo rychlé tempo. Bylo to tak půl na půl. Někdy to mělo hustotu Melvins, jindy zase primitivní náboj Hellhammer. Na nic víc si nehráli. Nakonec byla jejich půl hodinka v pohodě, avšak jsem si jist, že za pár dní už si na ně nevzpomenu.
Podobný příběh to byl i s následujícími Ruun. Ti hrají ze všech tří kapel nejdéle, od roku 2017, a také už stihli vydat jedno dlouhé album plus dvě další krátká. Posledním jejich zářezem je EP „Corrosive to the Soul“ z minulého roku. Odtud tedy druhá půlka názvu celého turné. Hudba Ruun už byla o poznání sofistikovanější, ovšem jak jsem během jejich setu začal brzy zjišťovat, Wretched Blessing mě bavili více.
Ruun do toho řezali obstojně, ale právě v těch progresivnějších momentech mě ztráceli. Nepůsobilo to kdovíjak soudržně ani zajímavě. Originálně už vůbec ne. To ani Wretched Blessing, ale jak jsem psal, ti se o nějaké výstřelky ani nesnažili. Trojice Ruun tak zahrála standardní black/death metal, jakých každý z nás už slyšel tisíce a ani občasnou progresí z toho nevykřesali nic navíc. Upřímně už teď, tři dny po koncertu, si z jejich vystoupení nevzpomenu na nic. I jejich čtyřicetiminutovka se však dala vyslechnout, nicméně ke konci už jsem byl dost netrpělivý na Sovereign.
Jakmile spustili Sovereign, jedna věc byla jasná – tohle povznese celý večer o úroveň výše. Sovereign byli zkrátka úplně jinde. Jejich death/thrash s technicky vyspělým základem vyzněl i naživo skvěle. Logicky se hrálo převážně z jejich jediného alba „Altered Realities“, a právě v těchto momentech to bylo parádní vystoupení. Skladby jako „Nebular Waves“ či „Counter Tech“ makaly spolehlivě. Vysokou hráčskou úroveň potvrzovali s každou vyhrávkou či sólem. Zároveň to však bylo i patřičně agresivní a tvrdé, tak jak si to žánr žádá.
Mimo písně z „Altered Realities“ zazněly však i novinky. Hned na úvod spustili instrumentálku, která je z chystané placky. Zhruba vprostřed koncertu pak zahráli dvě další nové kompozice. Lehce jsem se při nich ztrácel a říkal si, že setu Sovereign padá řetěz. Neustále jsem totiž přemýšlel, jestli to jsou nějaké věci z debutu, a já to jenom nepoznávám, nebo se fakt jedná o novinky. Bylo z nich nicméně slyšet ještě přísnější technické vymezení. Stále to však byl sci-fi death/thrash ideální ke kolonizaci nové planety.
S koncertem Sovereign jsem byl každopádně spokojený. Zahráli všechny mé oblíbené, a ještě dali nahlédnout, jak bude znít nová tvorba. Jsem rád, že někdo v takto zaměřeném metalu pokračuje, a navíc to dělá tak dobře. Teď už vím, že i naživo. Vesmírnou plavbu tak značně pokazilo jen ranní probuzení a zpráva o skonu samotného Spacemana, tedy Ace Frehleyho z KISS.
Napsat komentář