Země: Kanada
Žánr: black / heavy metal
Datum vydání: 30.06.2025
Vydavatelství: Productions TSO
Seznam skladeb:
01. Dragonships on the Juurn (Open Wide the Gate of the Zeicryde)
02. Ten Thousand Spears Atop the Bleeding Mountains
03. Profane Spells & Naked Swords in the Emerald Meadows of Nhaath
04. Sous l’ombre éternelle des vestiges d’Heghemnon
05. Godsteel (Blood of the Third Son)
06. La grande hérésie
07. The Era of Satan Rising
Hrací doba: 41:15
Hellénové nebojují jako hrdinové, to hrdinové bojují jako Hellénové. Znáte to. Řekové jsou na svoji historii náležitě pyšní – a to i v hudbě, i v metalu. Ne náhodou právě v této jihoevropské zemi vznikla rovnou celá jedna významná odnož black metalu. Patřičně vznešeného black metalu. Smečky jako Rotting Christ nebo Varathron se prosadily po celém světě. O vlivu této scény by mohla povyprávět i kapela Zeicrydeus, která letos vydala svoji první desku s názvem „La grande hérésie“. Helénský black metal žije – Řekové ho stále drží při životě. Akorát, že v tomto případě vůbec. Zeicrydeus jsou totiž z Kanady.
Uskupení, či možná lépe projekt, Zeicrydeus se tak nedá řadit do helénské blackmetalové scény, nicméně čistě hudebně splňuje všechny její parametry. Hrají totiž melodickou odnož black metalu, jež se nese převážně ve středním tempu. Velké slovo zde má také tradiční heavy metal, z něhož si berou souhru kytarových harmonií a klávesy pro vytvoření poutavé atmosféry. Řecká scéna samozřejmě neumírá, Zeicrydeus nejsou spasitelé, ale zaujali mě přece jenom více, než opravdoví představitelé žánru z poslední doby, jako Katavasia nebo Yoth Ira, i když i ti mají své kvality.
Zeicrydeus je lepší označovat jako projekt, jelikož má pouze jednoho člena. Nejedná se o nikoho neznámého. Jméno Philippe Tougas je totiž podepsáno pod slušným řádkem jiných kapel. Z těch nejznámějších se hodí zmínit Altramentus, Chthe’illist, First Fragment, Funebrarum nebo Worm. Skutečně atraktivní výčet, a to není zdaleka vše. Všechny tyto kapely už dokázaly oslovit spoustu fanoušků podzemního metalu a Zeicrydeus, zdá se, je pouze dalším v řadě.
Skladby na „La grande hérésie“ vznikly v rozmezí let 2018 až 2024, takže se jedná o dlouhodobější projekt, na který zřejmě Tougas našel právě teď čas. Zajímavé je, že textově album pokračuje v odkazu desek „Stygian“ od Atramentus a „Le dernier crépuscule“ od Chthe’ilist. Tougas si zkrátka vytvořil svůj vlastní vesmír. Hudebně jsou ovšem obě formace někde úplně jinde. První z nich hraje pohřební doom metal a druhá jmenovaná zase úplný protipól, technický death metal. Zeicrydeus jsou tak někde mezi. Je ale vtipné vidět hrát Tougase pokaždé něco jiného. V Zeicrydeus si navíc oblíbil nový nástroj.
Jelikož je v této formaci sám, je jasné, že se jedná o multiinstrumentalistu. Takže ano, na „La grande hérésie“ hraje pod jménem Foudre Noire na všechno možné, přes klasiku jako baskytara, kytary, klávesy a zpěvy, až po programované bicí a tympány. Do toho se ještě postaral o produkci, nahrávání a mixování desky. Zkrátka úplně vše, tedy kromě obalu a loga. To už přenechal jiným a obojí je výtečná práce. Zakrvácené logo Zeicrydeus je plné symbolů a výborně se s obalem doplňuje. Stačí na něj pohledět a o hudební náplni je jasno.
Předností tvorby Zeicrydeus je její atmosféra, která dokáže od prvních momentů vtáhnout a spolu s texty malovat obrazy chrámů antického světa nebo heroických bojů na život a na smrt. Na tuto epickou notu najede hned s úvodním předbitevním intrem „Dragonships on the Juurn (Open Wide the Gate of the Zeicryde)“. V dáli jsou slyšet bubny a sbory, do toho se ozývá šumění moře a zvonivá baskytara. Následující „Ten Thousand Spears Atop the Bleeding Mountains“ se uvede pořádně staroškolským intrem, kde se buší do všech nástrojů tak, jako se to dělalo před čtyřiceti lety, a rozjede výpravu plnou riffů a vznešených melodií.
Co mají všechny písně společné je bohatá skladatelská práce. Rukodělnost „La grande hérésie“ je znatelná v každé jeho minutě. I po několika protočeních je stále co objevovat. Naposlouchání desky je docela obtížné, protože vyloženě chytlavých momentů tu na první dobrou zase tolik není a délka jednotlivých skladeb poslechy také nijak neulehčuje. Po čase ale začnou záchytné body vyvěrat na povrch. Během seznamování se s nahrávkou mě tak nejprve lákala atmosféra desky, a posléze se vybarvila i muzika.
Nejvíce pozornosti je tu věnováno baskytaře. Ano, z tohoto často upozaďovaného nástroje Tougas udělal přednost. Nejenom že je v mixu jasně slyšitelná, ale třeba když dojde na sólo, je nejčastěji hráno právě na basu, ne na kytaru. Baskytarová sóla mají dokonce svá jména v textech. Jmenují se třeba „Hymna rebelie“, „Hymna větrů“ nebo „Heeosovy slzy“. No, co si budeme, připomíná to Manowar a onanie Joeya DeMaia. Heavy metalu je tu opravdu hodně a inspirace Manowar nemůže být vynechána. Vzhledem k lodním tématům se nabízí také Running Wild. Zeicrydeus zkrátka nejsou jenom o black metalu, naopak.
Nejvíce jsem si oblíbil asi třetí „Profane Spells & Naked Swords in the Emerald Meadows of Nhaath“ spolu se čtvrtou „Sous l’ombre éternelle des vestiges d’Heghemnon“, ovšem je potřeba říci, že „La grande hérésie“ funguje zejména jako celek. Své momenty má každá ze stop. Tympány připomínající bouři v téměř instrumentálně pojaté „Sous l’ombre éternelle des vestiges d’Heghemnon“ vtáhnou stejně, jako klidné rozloučení se starověkým světem skrze titulní „La grande hérésie“, připomínající meditace Aphrodite’s Child. Závěrečná předělávka „The Era of Satan Rising“ od Thou Art Lord je pak příjemným bonusem a nejvíce černým materiálem na desce.
„La grande hérésie“ od Zeicrydeus tak lze doporučit všem, kdo se rádi kochají pohledem na pobořené ruiny dómů antického světa při zapadajícím slunci, kdo rádi mystično, kouzla a rituály dávných civilizací, a především pak těm, kdo jsou ochotni postavit se v čele své armády vstříc mračnu letících šípů z právě se vyloďujících dračích lodí. Helénského black metalu moc není, proto si tohoto díla Zeicrydeus važme. Tougas již chystá další pokračování svého světa, a to opět v nové formaci. Tentokrát půjde o kapelu Exxûl, s níž už by se měl naplno ponořit do výpravného heavy metalu, k čemuž zde jasně směřují.
Napsat komentář