Země: Švýcarsko
Žánr: progressive / thrash metal
Datum vydání: 17.10.2025
Vydavatelství: Century Media Records
Seznam skladeb:
01. Oxymoron
02. Consequence
03. Sacrificial Lamb
04. Crisium Bound
05. Symmetry
06. The Law
07. Transparent Eye
08. Trinity
09. Renewal
10. Prolonging
Hrací doba: 47:13
Odkazy:
web / facebook / instagram
Jestli někdo svůj návrat na scénu neunáhlil, pak je to určitě švýcarská inteligence Coroner. Poté, co to roku 1996 zabalili, o nich nebylo vidu ani slechu. Nejaktivnější zůstal kytarista Tommy T. Baron, který se dal ke Kreator a později i na dráhu producenta. Bubeník Marquis Marky spolupracoval se členy Celtic Frost a basák a zpěvák Ron Royce, ten hrál fotbal a nahrával si něco doma. První informace o vzkříšení Coroner se objevily v roce 2005, avšak nikdo z trojice neměl tolik času, aby to provedli podle svých představ. K návratu nakonec došlo o pět let později, kdy vystoupili na několika velkých festivalech. V následujících letech byli logicky dotazování, jestli chystají mimo koncertů i nějakou novou hudbu, avšak k ničemu se moc neměli.
Roku 2014 navíc odešel bubeník Marky, a to právě z důvodu, že se mu do nahrávání nového materiálu, na rozdíl od zbytku kapely, nechtělo. Nahradil ho Diego Rapacchietti a Coroner koncertovali dál. V té době jsem je viděl na Brutal Assaultu a byli výborní. Následující rok Baron začínal v rozhovorech mluvit o možné nové tvorbě, v roce 2016 se dokonce odebrali do studia, ale nic z toho nebylo. Další pokus následoval o čtyři roky později, kdy oznámili, že nové album bude a začali i nahrávat, nicméně opět k ničemu konkrétnímu nedošlo. Až konečně v roce 2022 představili naživo novou skladbu „Sacrificial Lamb“. Také sdělili publiku, že příští rok vyjde nová placka, ale opět nic. A tak jsme tu nyní, píše se rok 2025, a ono se to skutečně děje. Po patnácti letech od návratu, po deseti letech od prvních zmínek o novém materiálu, je tu šestá řadová deska Coroner, „Dissonance Theory“.
Coroner jsou samozřejmě naprostá legenda a v rámci technického thrash metalu patří k nejrespektovanějším tělesům. Ve svém dosavadním katalogu nemají jedinou slabou položku. Debut „R.I.P.“ možná ještě nedisponuje takovou kvalitou napříč celým albem, ale zárodek něčeho výjimečného je tam jasně znát. Následující „Punishment for Decadence“ už ukázalo inovativní styl Coroner naplno vykrystalizovaný. S následující dvojicí desek „No More Color“ a „Mental Vortex“ se jim ho povedlo ještě vybrousit. Tyto tři opusy jsou prostě totální klasiky. S dosud poslední řadovkou „Grin“ ze zajetého stylu trošku odbočili. Je avantgardnější a také devadesátkově groovová. Spolu s „Mental Vortex“ nicméně právě „Grin“ řadím k tomu nejlepšímu, co Coroner světu dali.
„Dissonance Theory“ navazuje tam, kde Coroner kdysi skončili, tedy u „Grin“, potažmo o dva roky mladší kompilace „Coroner“, kde se také pár nových skladeb objevilo. Není to tedy vyloženě technická ani thrashmetalová deska. Hráčské umění spočívá v progresích, hraní si s tempy, promyšlených mezihrách. Thrashuje se tu pouze v dílčích momentech. Daleko více se album soustředí na groovy a dokonce i vytváření lehce snové atmosféry, dopomáhající dokreslit filozofická témata. I díky tomu zní „Dissonance Theory“ současně. Nejedná se o žádnou starou školu, jsou to prostě Coroner v roce 2025.
Zajímavé je, že s novinkou jsem si uvědomil, jak podstatnou součástí zvuku Coroner je zpěv Royce. Samozřejmě, vytříbené kytarové finesy a riffy Barona, v nichž dokáže i z minima vytěžit maximum, nebo strojově přesné bicí Markyho, které tu Rapacchietti dokázal tak věrohodně napodobit, jsou rovněž nedílnou složkou. Ale až právě s prvním zaslechnutím Royce jsem si řekl – jo, Coroner jsou zpátky. Jeho vokál spočívá spíše ve velice autoritativním projevu, kdy cedí slova skrze zuby, než že by vyloženě zpíval. A diktuje stále výtečně.
Album začíná přísně, krátkým intrem „Oxymoron“ a následující hrozbou před umělou inteligencí, „Consequence“. Ihned se zde projevuje vyvážený balanc mezi tradičním Coronerem a modernou. Thrashové výpady a sóla se mísí s náladotvorným refrénem, v němž zní i vocoder. Funguje to. Na zdařilý start navazuje ještě odvážnější skladba „Sacrificial Lamb“, jíž Coroner představili už v roce 2022. Její velkolepý nástup evokuje Gojiru. Ačkoliv to není můj šálek, tento epický groove je do stylu Coroner zakomponován vkusně. Na desce ho použijí ještě několikrát.
Se čtvrtou „Crisium Bound“ novinka pomalu spěje ke svému vrcholu – právě prostředek „Dissonance Theory“ mě baví nejvíce. I zde jsou průběžně vyluzovány různé doprovodné zvuky, které pomáhají dotvořit chladnou atmosféru. Oceňuji v ní zejména pěknou mezihru a práci kytar. Vrchol nastává se skladbou „Symmetry“. Má skvělé tempo i refrén, je opravdu zapamatovatelná, avšak i u ní platí, že vyžaduje více poslechů, tak jako celé album. Na stejnou úroveň řadím i následující „The Law“. Zde může překvapit odlišný přístup, v němž nejsou Coroner v takovém pnutí. Namísto toho zvolili oddechové kytary, k nimž jako kontrast působí vážnější refrén. Ke konci i zathrashuje. Jednoznačně nejchytlavější věc desky.
V podobném duchu se nese i sedmá „Transparent Eye“. Má rovněž vzdušné kytary, které se později začnou zasekávat, skoro až chcípat. Velice krásný detail. Povedený je i její zlom, v němž opět vykvete technická zdatnost všech tří instrumentalistů. „Trinity“ plyne ve středním tempu a nachystá výraznou melodiku, kterých mají Coroner po „Dissonance Theory“ rozesetých hned několik. Do thrashového rozpoložení vrátí desku až závěrečná „Renewal“, ovšem ta už mě neoslovuje tolik, jako střed nahrávky. Stopa „Prolonging“ pouze konečný motiv „Renewal“ dohraje – hammondovými varhanami.
Ačkoliv se „Dissonance Theory“ nedrží na té nejvyšší úrovni po celou svoji hrací dobu, dozajista se jedná o nahrávku hodnou jména Coroner. Otázka je, kam ji v diskografii zařadit. Rozhodně jsem totiž nečekal, že by se novinka dala vůbec poměřovat s některým z jejich erbovních alb, a ona dá. Pozice trojice „No More Color“, „Mental Vortex“ a „Grin“ u mě zůstala neohrožena, ovšem poté už se dá klidně uvažovat o zařazení „Dissonance Theory“ před „Punishment for Decadence“, což je nečekaný úspěch. Aktuální řadovka Coroner je zkrátka skvělá. Materiál nechali náležitě uzrát – roky čekání se vyplatily.
Napsat komentář