Slut – Soul Booster

Země: Česká republika
Žánr: post-hardcore / rock
Datum vydání: 05.09.2025
Vydavatelství: Kabinet Records

Seznam skladeb:
01. Stag Moat
02. Silent Skies
03. Soul Booster in the Attic
04. Dancer (No End Wasted)
05. Eagle High

Hrací doba: 31:45

Odkazy:
 bandcamp / facebook / instagram

Návrat pražské formace Slut (švédsky „konec“, anglicky „běhna“, vyberte si) v roce 2019 pro mě znamenal vůbec první seznámení s touto zásadní kapelou české alternativní a hardcorové scény devadesátých let. Byli to právě Slut, kteří spolu s Gnu, Meat House Chicago I.R.A. či Lvmen šířili v našich zemích žánry post-hardcoru a noisu. Ano, ještě před nimi tu byli třeba Michael’s Uncle, ovšem Slut začátkem nové dekády představili odlišný zvuk a do historie se navíc zapsali jako věční experimentátoři. Jejich první etapa, začínající v roce 1991 a vrcholící o pět let později dlouhohrající prvotinou „Smell Me“, se dá ve svém základu označit jako dost syrový, uskřípaný, avšak stále jasně čitelný hardcore. Stejně tak se tu ale dají vypozorovat četné stylové odbočky.

Úvodní období Slut přineslo úspěchy – skupina si zahrála se zahraničními jmény jako The Jesus Lizard nebo Iggy Pop a měla v kapse smlouvu s vydavatelstvím Polygram, u něhož také první nahrávka vyšla. Objevily se ale také první spory, což vedlo k rozvázání smlouvy s nadnárodním labelem a změnám v sestavě. Slut se následně rozhodli přeorientovat na daleko atmosféričtější hudbu. Výsledkem bylo album „Luftganja“ z roku 1999, kde hardcorový základ doplnili dokola se opakující psychedelické motivy, samplování a DJing. Skladby byly najednou delší, post-rockově rozevřené, plné širokoúhlých obrazů. Sonické ataky ještě zesílily, což se k přidané elektronice hodilo. Zkrátka, jak název říká, výlet Luftganjou. Poté si Slut prošli podivným obdobím, kdy se občas rozpadli, někdo odešel, nebo nahráli desku, kterou následně nevydali. Rozuzlení přišlo roku 2011, kdy úplně přerušili činnost.

Přestávka nakonec trvala osm let. Studiové stvrzení návratu Slut však nastalo až v roce 2023, kdy vyšlo album „Spirit of Brotherhood“. A to mě sundalo jako kráva. Slut po zhruba dvaceti letech zněli zase jinak. Jejich zvuk především notně zhutněl až někam do sludge metalových vod. Těžkotonážní směřování zůstalo věrno alternativě i psychedelickým mantrám. Stále je to hudba především o anglickém zpěvu Jakuba Plachého a kytaře Radka „Hrádka“ Albiho. Slut měli tou dobou tři desky, všechny byly jiné, ale stále jasně rozpoznatelné. Že to s návratem myslí vážně, je nyní naprosto zřejmé. V září uplynulého roku totiž vydali další studiovku. Slut jsou tak nyní vůbec nejaktivnější za celou svoji letitou historii.

Na výborné „Spirit of Brotherhood“ navazuje aktuální placka se jménem „Soul Booster“. Novinku nahráli v Soulkostele na Broumovsku. Kdo toto místo zná, musí uznat, že si pro svoje šamanské rituály jen stěží mohli vybrat vhodnější prostor. Od minulé řadovky uplynuly pouhé dva roky. Částečně za rychlým sledem událostí stojí jedna nemilá skutečnost, a sice že baskytarista Jelen byl vážně nemocný. Zemřel v červnu minulého roku, to už bylo „Soul Booster“ prakticky dokončené.

„Soul Booster“ představuje Slut zase z trochu jiného úhlu. Oproti svému předchůdci ubralo na tvrdosti. Místo toho se soustředí na repetitivní rytmy a s nimi spojenou opojnost. Novinka je vzdušnější, méně utažená. Dá se v ní oddechnout a pouze se nechat unášet někam pryč. Zejména v úvodu desky a jejím konci se nachází vyložené ethno pasáže, v jiných částech alba se zase cítím jako ve westernu. Všech pět manter „Soul Booster“ zkrátka vzájemně propojuje silná atmosféra. Zároveň nové skladby působí jako improvizace tady a teď, tedy živým dojmem, což je Slut vlastní od prvopočátků, ale snad i díky nahrávání v opuštěném kostele v pohraničí je tento aspekt citelnější více než dříve.

První „Stag Moat“ si mě ihned osvojila svoji výraznou basou, které mají Slut hned dvě. Rozehraje se pulzující elektronikou a zvuky jak z hinduistického chrámu. Je tu slyšet i sitar. Postupně se začne skrze velké kytary rozevírat do instrumentálky připomínající svým netrpělivým vyčkáváním právě ony westerny. Jsou tu použity i filmové výstřižky. Příjemný začátek se přetaví do o poznání agresivnější „Silent Skies“. Baví mě její chytlavé vokální linky, hlučná kytara i tepající kovadlina. Jen bych uvítal nějaké velkolepější vyvrcholení.

Dá se říct titulní skladba „Soul Booster in the Attic“ funguje na kontrastu poklidné kytarové vyhrávky a noisově rušivé stěny. V té se ještě porůznu haleká, což dodává písni podivně rituální otisk. V této stopě už se daří gradovat lépe – dle očekávání do stále většího bordelu. Ve čtvrté „Dancer (No End Wasted)“ se pracuje zejména se zpěvem, opakujícím se motivem a kosmicky vzdálenými klávesami. Může se zdát poměrně zatěžkaná, ale stále si v sobě drží určitou lehkost. Závěrečný titul „Eagle High“ pak dostává svému názvu. Jedná se o osmiminutové meditativní ukončení, v němž představivost a psychedelické obrazy fungují nejlépe.

Těžko se mi na „Soul Booster“ vybírá nejoblíbenější skladba, jelikož jej vnímám především jako jeden celek. Stejně tak jsem měl problém se rozhodnout, jestli mě baví více „Spirit of Brotherhood“, nebo novinka, ale nakonec se musím přiklonit ke staršímu albu, kde prostě zafungoval onen faktor poprvé. Také mi je přísnější styl na „Spirit of Brotherhood“ asi o něco bližší, avšak zároveň jsem rád, že Slut pouze neopakují to, s čím naposledy tak zabodovali. Aktuální „Soul Booster“ je zkrátka další silnou deskou Slut se spoustou velkých momentů, ke kterým se budu chtít vracet.