Země: Česká republika / Slovensko
Žánr: black metal
Datum vydání: 23.03.2026
Vydavatelství: Into Endless Chaos Records
Seznam skladeb:
01. Otras – Kristove varhany
02. Otras – Haniť, prskať v raji
03. Chevallier Skrog – Ozvěny vnitřní noci
04. Chevallier Skrog – Schrány slunečních zítřků
05. Chevallier Skrog – Odpouštění mysli
06. Bahratal – Stará smrt
07. Bahratal – Achnatonův chrám
08. Bahratal – Krucifix
09. Pakosteň – Vzduchom stoná zimno
08. Pakosteň – Som chodil medzi panely
Hrací doba: 44:20
Odkazy Otras:
bandcamp / instagram
Odkazy Chevallier Skrog:
bandcamp
Odkazy Bahratal:
bandcamp / instagram
Odkazy Pakosteň:
bandcamp / instagram
Split albům moc nehovím, ale občas to nejde jinak. Minulý rok jsem si nemohl dovolit vynechat výbornou desku „Concilium“ od kapel Phragments a Zmyrna, a letos je tu další zajímavá nahrávka. Opět se jedná o československou spolupráci. Nese výstižné jméno „Tschechen Schweine“. I když výstižné. Tento čtyřcestný split tvoří tři české svině a jedna slovenská svině. Tedy Bahratal, Chevallier Skrog, Pakosteň a Otras. Ke Slovensku má však blízko i Pakosteň, takže je to spíš vyrovnané, po jazykové stránce textů určitě. Toto shledání není náhodné. Všechny kapely samozřejmě spojuje žánr. Tím je black metal. Pořádně surový, nedokonalý, a o to víc uvěřitelný black metal, jenž navíc tahá své kořeny z punku, takže je i dost divoký.
Koncept sviní nekončí pouze u názvu desky nebo nekompromisního stylu. Hlavní výzdobou nahrávky je malba od vlámského barokního malíře Franse Snyderse, jejíž jméno je „Boar Hunt“, tedy lov divočáka. Tento výjev se k hudbě a textům hodí, jelikož skupiny na „Tschechen Schweine“ skutečně zní jako banda divočáků bojujících o přežití během neustálých honů vrchnosti, což lze lehce přenést i do dnešní doby. Symbolika textů se točí kolem nezkrotnosti přírodních sil, sakrální dekadence i střetu se všední realitou. Na vše pak dohlíží samotný Krakonoš ukrytý uvnitř desky.
Není mi úplně jasné, jestli jsou skladby na „Tschechen Schweine“ nové, nebo se jedná o starší kusy, každopádně je zmíněno, že jsou dosud nevydané, takže bych se přikláněl spíš k druhé možnosti. Stylově však všechny zúčastněné smečky hned poznáte. Přestože se jedná o stejný žánr, každý ho dělá trochu jinak. „Tschechen Schweine“ je seřazeno tak, že si posluchač nejprve projde těmi největšími chlívy a poté se postupně přesouvá do o něco srozumitelnějších míst.
Otras na úvod navodí atmosféru vlhkých kanálů a za skřípotu kytar a vokálního skřekotu brzy ukážou, že taky budou znít jako z kanálu. Ostatně jako vždycky. Jejich totální metal punk dokáže být pořádně neurvalý, ale zároveň chytlavý. Oba zářezy lze řadit k tomu nejlepšímu na desce, ale zejména „Haniť, prskať v raji“ si mě získala. Nejen svojí basou a sedláckými tempy, ale především mocnými kytarovými riffy. Závěrečné chorály, při nichž začíná z katedrál stoupat dým, rovněž přidávají na poutavosti. Skvělý začátek.
Ještě syrovější podobu black metal punku předvedou Chevallier Skrog, což je jednočlenný projekt někde z jižních Čech. Podle Metalového archívu vydal za pět let fungování už nespočet různých nahrávek, takže jeho tři příspěvky na „Tschechen Schweine“ jsou skutečně jen jedny z mnoha. Nejlepší mi při každém poslechu přijde hned první kus „Ozvěny vnitřní noci“. Poté mě ale tento neprostupný a mrazivý ortodox začne pomalu opouštět, což se nejvíce projevuje s následující skladbou „Schrány slunečních zítřků“, jejíž repetitivní riff se mi hodně brzy ohrál. Líbí se mi ale, že právě taková prasárna jako Chevallier Skrog si dává nejvíce záležet na lesní tématice. Srnci, zajíčky nebo vlčky se to tu jenom hemží.
Bahratal jsou z celé čtveřice moji nejoblíbenější kapelou. Chtěl jsem napsat, že to na „Tschechen Schweine“ potvrzují, ale vlastně si nejsem zas tak jist, protože Otras se vytasili s neméně dobrým materiálem. Bahratal na „Tschechen Schweine“ trochu trvá, než se skutečně rozjedou. Jejich přístup spočívá v budování atmosféry. Když už ale konečně zavelí za pomocí svého nesvatého černého kovu ke stavbě „Achnatonova chrámu“, je to ono. Staroegyptské kulty začínají ožívat. Potěší i nečekaný kvíkot. „Krucifix“ pak řadím mezi nejlepší skladby desky. Opět zejména kvůli tomu, že jsou tu kurva riffy jako řemen. O to víc může překvapit finále na akordeon. Oproti dvěma předchůdcům mají Bahratal daleko čistší zvuk, čímž vhodně připravují půdu pro následující Pakosteň. Jen škoda, že se jedná o poslední nahrávku s Plenitelem (zpěv) a Sexekutorem (basa) ve svých řadách.
Pakosteň, který mimochodem v září vydá svoji druhou řadovku „Spevy smutných Lotrov“, představuje v rámci tohoto splitu přece jenom stravitelnější pohled na metal punk. Povětšinou se drží ve středním tempu, které zde ale funguje moc dobře. Je to sice jednoduché, ve stylu první blackmetalové vlny, ale i s tím málem dokážou navodit docela velkolepou atmosféru. Hlavně když se k tomu přidají texty o tom, jak „Som chodil medzi panely“. Sídlištní black metal jsem už nějakou dobu neslyšel, takže o to víc potěší. Z lesů tak došlo k přesunu mezi paneláky. Tvrdý návrat do reality a zdárné ukončení alba.
„Tschechen Schweine“ rozhodně stojí za poslechnutí. Tím spíš, pokud nejste s touto scénou dosud obeznámeni. Není tím nejlepším z tvorby daných kapel, nicméně může posloužit jako vhodný průvodce místní black metal punkovou krajinou. Jeden styl, čtyři různá ztvárnění. Různorodé přístupy, ale dohromady soudržné. Kdo by si chtěl poslechnout tyto sviňské metaly také naživo, tak má v září tu možnost. V pražském Subzero se bude na počest „Tschechen Schweine“ konat oslava a přítomni budou všichni čtyři účinkující.
Napsat komentář