Kdybych měl zvolit nejextrémnější kapelu, jakou znám, sáhnul bych po Portal. Nic podobného jako Portal neznám a nic podobného pravděpodobně ani neexistuje. Nejlépe je lze asi popsat jako experimentální death metal, ovšem tahle škatulka je ani zdaleka nedokáže plně vystihnout. Vždycky mi svým stylem připomínali německé expresionistické filmy z dvacátých let. Vzhledem ke kvalitě a černobílému obrazu dokážou i dnes nahnat hrůzu, čemuž dopomáhá i to, že jsou němé. Hudba Portal by k nim sedla. Portal jsou hlavně o pocitech – zhmotňují noční můry do živých obrazů. Deathmetalový žánr ve svém pojetí takřka kompletně potírají utiskující atmosférou, pod jejíž tíhou se veškeré klasické postupy zcela bortí. Koncepčně vycházejí z Lovecraftova písma, na jehož základech se jim za třicet let fungování podařilo vytvořit vlastní hororovou mytologii o Staré gardě.
Dostat se do tvorby Portal není vůbec snadné. Sám jsem narazil, tuším v období vydání desky „Swarth“ roku 2009. Nechápal jsem, co se to děje a co se mi na tom má líbit. Vše se změnilo až čtyři roky poté, co vyšla řadová nahrávka „Vexovoid“, které jsem se rozhodl věnovat více času. A Portal mě stáhli do hlubin, odkud už není úniku. Podobná hudba zkrátka potřebuje čas a uzrání, zprvu je to totální šílenost… na čemž se vlastně nic nemění, jenom to začnete alespoň trochu chápat. Portal i v takto svébytném směřování dokážou navíc svůj styl neustále obměňovat. S posledními řadovkami „Ion“ a „Avow“ se dostali k techničtějšímu vyznění své hudby, čímž jako když se navrací ke svému původnímu znění z prvotiny „Seepia“, mému nejoblíbenějšímu albu od nich.
Koncert Portal, to je samozřejmě událost. Nevystupují často a v Evropě už vůbec ne. Letošní Evropské turné je tak exkluzivitou, a to že zavítali i k nám do České republiky zrovna tak, protože tu ještě nikdy nehráli. Vstupenku jsem pro jistotu zakoupil ihned po zveřejnění. Vyprodáno však pravděpodobně nebylo, jelikož lístky se daly koupit ještě na kase. Koncert se odehrál na pražské Štvanici v prostoru Fuchs2. Trošku překvapivá volba, ale proč ne. Na metalu jsem tu každopádně byl poprvé.
Portal vyrazili na turné Evropou spolu se souputníky z Impetuous Ritual a ku příležitosti pražské zastávky je doprovodila ještě gertie adelaido, která celý hlukový obřad v osm večer, zhruba kolem „krvavého měsíce“, započala. Slyšel jsem o ní vůbec poprvé, očekávání jsem tak neměl žádná. Vystupuje sama – pouze ona, mikrofon a pultík plný nejrůznějších zvuků. Byl z toho koncert se vším všudy. Zvukové experimenty tu a tam obsahovaly kromě noisu i nějaké ty kytary a bicí. Do toho gertie adelaido máchala mikrofonem k repro bednám, což přidávalo další vrstvy bordelu, a když už jí i to bylo málo, tak lezla po svém nástroji nebo se šla vyřvat mezi publikum. Bylo to emočně vypjaté a na konci bylo vidět, že je za pozitivní ohlas opravdu vděčná. Ačkoliv se to zprvu nemuselo zdát, tak dokázala publikum skrze své nepříjemné experimentátorství správně naladit na dva následující australské akty.
Kdybych měl Portal přece jenom k někomu přirovnat, zvolil bych právě Impetuous Ritual. Ono je to celkem nasnadě, když zde působí dva jejich členové. Je však třeba dodat, že byli založeni ještě předtím, než Omenous Fuge a Ignis Fatuus vůbec do Portal přišli. Tento australský hnus si rovněž libuje v dosti pokurveném death metalu. Na rozdíl od Portal ale přece jenom stále nese nějaké základní žánrové struktury, takže zhruba víte, v jakém tempu zrovna hrají a na jakém riffu to celé stojí. Prostě více prasárna než zvrácenost.
Dle očekávání i naživo byla jejich hudba poměrně nesmlouvavá. Zvukově byli také v pořádku, světelně už méně. Zhruba z poloviny sálu Fuchsu2 totiž svítily debilní reflektory, které kýženou atmosféru dost narušovaly. Jinak to ale byla pečlivá lekce hrubého násilí. Zpoza mlhy bylo po většinu vystoupení vidět jen sebou mlátící se siluety a slyšet nelidské zvuky. Trochu překvapilo, že se až na hloučky hrozičů něco podobného nedělo také v publiku, protože intenzita Impetuous Ritual k tomu vybízela. Barbarsky potřísněná těla a ostnaté nátepníky patří v ortodoxním black/doom/death metalu už k dobrému bontonu, takže jim nechybělo vůbec nic.
Po půlhodinové pauze se na scéně zjevili Portal, a začali strašit. Obtěžující světla jsem eliminoval tím, že jsem stál blíže k pódiu. Z něj zářila převážně agresivní červená a jedno bodové žluté světlo. Kromě sílícího nátlaku instrumentů se ven linul také dým, z něhož po chvíli vystoupil zpěvák The Curator, který začal sípat a chrčet. Portal spustili skladbou z první desky „Seepia“, k níž se nakonec vraceli k mému potěšení nejčastěji. Nebudu tvrdit, že jsem písně ihned poznával, protože tak tomu ve většině případů nebylo. Jejich tvorba je natolik specifická, že je to obtížná disciplína. Zvuk však měli parádní. Nekompromisní zlo se ihned začalo šířit prostorem. Některé party mi připadaly naživo čitelnější než z nahrávek, ovšem výsledný dojem byl spíše o celkovém pohlcení, kdy vás Portal chytnou do svých chapadel a vy se z nich nemůžete na hodinu vymanit.
Ačkoliv se zřejmě jednalo o technický nedostatek, docela se mi líbilo, jak byly během prvních skladeb nahlas šeptající vokály. Přišlo mi to tak celé ještě zlověstnější. S postupem času byly ale stále více a více upozaďovány za salvou bicích a spletí kytarových vyhrávek. Pozornost na sebe strhával právě The Curator, jak by také ne, když měl na hlavě tak démonickou masku. Kytarista klidně může mít kolem krku oprátku, ovšem Kurátor má obrovské rohy zakroucené jako kozel. Při zadním nasvícení to vypadalo skutečně působivě. Legendární kukačkové hodiny to ale nebyly. Portal byli každopádně mocní. Nic podobného jsem nezažil a soudím, že jsem nebyl sám, protože v úžasu byli i lidé kolem mě – polapeni temnotou. Za vrcholné okamžiky bych označil moji oblíbenou „Tempus Fugit“ a závěrečnou „Curtain“. I díky nim koncert dokázal správně gradovat.
Od Portal jsem dostal přesně to, co jsem chtěl. Vlastně možná ještě více, protože jsem se trochu bál, aby to naživo nebyla jenom změť zvuků. Ozvučení si však pohlídali, a nakonec mě tak moc nevadil ani prostor Fuchsu2, byť si na podobnou akci dokážu představit i lepší místa v Praze. Portal byl nejenom výborný koncert, ale také zážitek. Otevřeli bránu do jiného světa, který se vymyká tomu běžnému. Bavili mě i předskakující Impetuous Ritual a gertie adelaido. Hlavní hvězda večera byla však jasná. Druhý den jsem musel vyhledat kněze, abych spasil svou duši.
Napsat komentář